Publikováno: 24. 7. 2026
Autor: ChatGPT pro OHK Děčín - OHK Děčín
Obor: nebyl uveden
Lokalita: nebyla uvedena
NOVÁ PRAVIDLA PRO KRITICKOU INFRASTRUKTURU: TÝKÁ SE VAŠE ORGANIZACE NAŘÍZENÍ VLÁDY O ZÁKLADNÍCH SLUŽBÁCH?
Od 1. srpna 2026 vstupuje v účinnost nové nařízení vlády č. 127/2026 Sb., které stanovuje, jaké služby jsou pro fungování České republiky považovány za základní a podle jakých kritérií budou jejich poskytovatelé zařazováni mezi subjekty kritické infrastruktury. Pro řadu podniků a institucí to znamená nové povinnosti v oblasti řízení rizik, bezpečnosti a odolnosti. Přinášíme přehled toho nejdůležitějšího.
Kritická infrastruktura
Foto: urad OHK
Nový přístup ke kritické infrastruktuře
Nařízení vlády č. 127/2026 Sb., vydané na základě zákona č. 266/2025 Sb. o kritické infrastruktuře, představuje zásadní změnu v přístupu k ochraně kritické infrastruktury v České republice. Dosavadní systém se zaměřoval především na ochranu konkrétních staveb nebo technických zařízení. Nová právní úprava klade důraz zejména na schopnost organizací zajistit nepřetržité poskytování základních služeb, jejichž výpadek by mohl významně ovlivnit bezpečnost státu, hospodářství nebo každodenní život obyvatel.
Tento přístup vychází z evropské směrnice CER (Critical Entities Resilience), jejímž cílem je zvýšit odolnost kritických subjektů vůči mimořádným událostem, přírodním katastrofám, kybernetickým útokům i dalším krizovým situacím.
Jaké služby jsou považovány za základní?
Nařízení vymezuje základní služby v celé řadě oblastí, mezi které patří například:
energetika,
doprava,
zdravotnictví,
vodní hospodářství,
elektronické komunikace,
digitální infrastruktura,
bankovnictví a finanční trhy,
veřejná správa,
potravinářství,
odpadové hospodářství a další.
Současně stanovuje konkrétní kritéria významnosti, podle nichž bude posuzováno, zda je konkrétní poskytovatel natolik významný, že bude zařazen mezi subjekty kritické infrastruktury.
Koho se nové povinnosti mohou týkat?
Ne každá organizace poskytující některou ze základních služeb bude automaticky považována za subjekt kritické infrastruktury. Rozhodující bude zejména:
počet obsluhovaných zákazníků nebo obyvatel,
rozsah poskytovaných služeb,
geografický význam,
podíl na trhu,
význam pro fungování státu nebo regionu.
Typicky se může jednat například o významné distributory energií, vodárenské společnosti, velké nemocnice, provozovatele elektronických komunikací, letiště nebo další strategické provozovatele.
Jaké kroky by měly organizace podniknout?
Organizacím, které působí v některém z dotčených odvětví, lze doporučit, aby již nyní:
ověřily, zda poskytují některou ze základních služeb uvedených v nařízení,
porovnaly svou velikost a rozsah činností s kritérii významnosti,
určily odpovědnou osobu pro oblast bezpečnosti, compliance nebo krizového řízení,
provedly revizi krizových, havarijních a bezpečnostních plánů,
připravily se na případnou komunikaci s příslušným ministerstvem,
zahájily přípravu analýzy rizik a opatření ke zvýšení odolnosti organizace.
Organizace, které budou oficiálně určeny jako subjekty kritické infrastruktury, budou následně povinny mimo jiné pravidelně vyhodnocovat rizika, přijímat bezpečnostní opatření, připravovat plány odolnosti, řešit fyzickou i kybernetickou bezpečnost a oznamovat závažné incidenty.
Co znamená nové nařízení pro podnikatele?
Pro většinu malých a středních podniků nové nařízení nepřinese přímé povinnosti. Přesto je vhodné se s novou právní úpravou seznámit, zejména pokud podnik působí v některém z regulovaných odvětví nebo je součástí dodavatelského řetězce významných provozovatelů.
Naopak větší společnosti a organizace by neměly přípravu odkládat. Včasné vyhodnocení, zda se jich nová pravidla mohou týkat, usnadní splnění případných zákonných povinností a zároveň posílí jejich připravenost na mimořádné situace.
